Loučeň

"Už zase na výlet? Já nikam nechci. Medvědy už jsem viděl."
"Ale my jedeme jinam na výlet, na Konopišti jsme byli minulý týden, nejedeme na stejné místo."
"Aha, tak to jo, to bude super."

Canon EOS 5D + Canon 24-70 mm f/2,8L USM
clona 2,8, expozice 1/40s, ohnisková vzdálenost 70 mm

Canon EOS 5D + Canon 24-70 mm f/2,8L USM
clona 2,8, expozice 1/100s, ohnisková vzdálenost 70 mm

Canon EOS 5D + Canon 24-70 mm f/2,8L USM
clona 8, expozice 1/20s, ohnisková vzdálenost 70 mm

Poblijon

Canon 5D, Canon 24-70mm 1,8 L USM, f 4.0, 1/60

Dneska mám tohohle miláčka doma.

Žába

...z dnešní procházky, aneb kdo si hraje, nezlobí ;)

iPhone photo :) PS tunning

Dušičky

Když se daří, tak se daří... jela jsem vyfotit dušičková světýlka na hřbitov a zajela jsem nejprve k nám... bohužel je tam hřbitov osvětlený, tak to nemá tu správnou náladu. Nakonec jsem zajela o dvě "vsi" dál... nebyl tam sice osvětlený hřbitov, ale zase tam nebylo tolik světýlek a ukázalo se, že už je moc velká tma a já jsem bez stativu. Takže dávám jeden bookeh a jednu svíčku, při jejímž focení o mě málem zakopnul pan farář, který zrovna obcházel hřbitov po mši :)

dušičkový bookeh :)

Dinopark Plzeň

Volný pátek! Školka není, děti doma a rvoucí se, je tedy čas na výlet... v zoo jsme sice byli včera, ale proč si to nezpestřit a nezajet do zoo taky někam jinam a ještě s takovou atrakcí. A tak jsme vyrazili do Plzně.

Na místě jsme sice zjistili, že neberou karty, čímž se naše finance dost ztenčily, nu což, něco jsme s sebou měli a hlady jsme také nebyli.

Takže to máme jedny dinosaury v počtu asi 10 kusů, žádné jídlo u dinosaurů (měli pouze bagety...), dva potrhlé malé dinosaury a dvě sady mrňavých dinosaurů v dinoshopu, dvě lehce zpruzelé hladové děti... nu což, vyrazili jsme do zoo, kde jsme hodlali napravit bilanci, to se tedy bohužel nepodařilo. Dvě stále lehce zpruzelé děti, dva párky v rohlíku (jsem opravdu zhýčkaná pražskou zoo, bramborová kaše a kuřecí paličky nebo steak jsme fakt nenašli), jedni krmící se tučňáci, dravci, dvě žirafy, jeden nosorožec, smažený sýr a hranolky, párek v rohlíku, nádherný spící sněžný levhart s mládětem a kopec... absolutně šílený kopec zpět k dinosaurům... nakonec to celé trvalo asi tak 3 hodiny + cesta tam a zpět. A děti samozřejmě spali pouze cestou na dinosaury, cestou domů byli oba až moc živí :)

Tyranosaurus Rex

Matteo a Maiasaura

Samuel a Maiasaura

Dovolená podruhé

Dovolená

S elektrárnou v zádech :)

Někdy se prostě nevyplatí jet po dálnici... lepší je je jen tak se courat po "starých jedničkách" a koukat kolem, kochat se... tady se mi to vyplatilo a jsem ráda, silnice nic moc, ale ty výhledy :D nedaleko Nehvizd jsem narazila na nějakou předistribuci elektřiny a s elektřinou v zádech jsem čelem ke slunci vyfotila tohle. Sloupy a dráty mám taky, ale tam to sluníčko nebylo tak krásné. Fotka je upravená, ale ne až tolik, není to hdr, pouze zesvětlený spodek (v tomto případě, díky za raw :)) Myslím, že ten den mě zase nastartovat na focení a donutil zpomalit, zase si ty naše výlety užívám i po té fotografické stránce.

S ženou jako s květinou...

...nařezat, svázat a hodit do vody. Také máte takového vtipálka ve svém okolí? Css, na vtipálky nedám, ale na kytičky jo, tak jsem se vydala na svou zahrádku okouknout, co mi tam kvete, co se chystá a našla jsem toto:

Vlčí máky na poli za domem (Ann děkuji za nápad)
f10; čas 1/160; ISO 100

Netřesk už vykvetl
f10; čas 0,8; ISO 100

Moje nejoblíbenější kopretina, zatím nabírá na květ, ale za chvilku už bude v plné síle
f8; čas 0,3; ISO 100

Dokonce jsem si vzpomněla, vytáhla stativ a dálkovou spoušť a moji oblíbenou/neoblíbenou Sigmu 105 mm 2,8 EX DG MACRO. Prostě jsem se při večeru (foceno ve 20:50) překonávala.

Město duchů

Rodinný výlet se povedl a cestou zpátky ze zoo Chleby (fota také budou) jsme se dostali zkratkou nábližkou do Božího Daru... je to děsné... zrovna nedávno jsem si četla o opuštěných městech (třeba Pripjať, Pyramiden) a najednou jsem se tam ocitla... opuštěné paneláky, divoké kočky, vegetace prorůstající do možných i nemožných míst... nepořádek, obrovské prostory, buzerplacy, kulturní domy, hangáry... bezútěšné, melancholické a děsivé... 20 let tam žili lidé, 20 let tam již lidé nežijí a příroda si bere všechno své zpět...

Kdo asi stál na tomto podstavci? Lenin?

...ale ne, statný Rudoarmějec!

...jsou ještě tady?

zřejmě zábavní centrum, kulturák

Domy, domy, domy

ZOO Chleby

Malá zoo, příjemná, útulná, určitě super, když je člověk na výletu někde v okolí a na hodinku si chce odpočinout :) mají tam orly, supy, mluvícího papouška, nádherného fjordské koně, lamy, prasátka, kozičky a ovce, spoustu bažantů a jiných ptáčků, leguána, klokana, nandua a také samozřejmě gibony. Giboni jsou v nádherném pavilonu stylizovaném jako Ankor Vat. Mají tam malé dětské hřišťátko a také velikánské akvárko se sladkovodními rybami.

Více TADY.

Pro Jandyho :)

Jandy - tady dávám pro příklad jednu fotečku, která je focena při západu slunce, kdy už bylo docela dost šero na focení ve stínu, ale s pomocí slunka se to dalo v pohodě.

EXIF: model: Canon EOS 450D; objektiv: Canon 70-200/2,8 L USM; clona: 2,8; doba expozice 1/2000; blesk: ne; ohnisková vzdálenost: 195 mm; ISO: 100; program expozice: manual; AF mode: one shot; vyrovnání bílé: automatickéOdkazuji se na diskuzi na FFF a tento obrázek VLAK (f5,6; 1/500).

Pani modělka

úprava č. 2

úprava č. 1

Canon 450D + Sigma 105 2,8 EX DG MACRO, f2,8, 1/125

Fotit lidi, kteří chtějí pózovat, je tak krásné! Neutíkají, neuhýbají, občas se i smějí... na druhou stranu fotit člověka, který by se fotit nechal, ale nějak nemá odhad, ne vždycky se trefí do záběru a na čele mu při ležící poloze vždycky vyběhne šílená žíla, to už vyžaduje notnou dávku šílenství... ale já z těch fotek mám radost... proč? protože kovářovic kobyla běhá vždycky bosa, protože se sama sobě líbím a protože mě to stálo spoustu úsilí a taky jeden vynechaný oběd :) fotit se dá, pouze když děti spí (obě najednou), jinak mám mnoho asistentů a mnoho asistentů, fotografova smrt...

Poznámka na konec: foceno ze stativu, samospouští, zdrojem světla je velké francouzské okno do zahrady a bílá pohovka (na odraznou desku jsem zapomněla, blesk se mi nezdál přínosem), upraveno v PS podle oka u potoka

Lachtani

Canon 450D + Canon 70-200 2,8L, prorita clony na f2,8; čas 1/3200, 1/2000, 1/1600, 1/2500

Canon 450D + Canon 70-200 2,8L, prorita clony na f2,8; čas 1/500

Jeden lachtan, dva lachtani, tři lachtani... ale né... 4 samice a 1 samec. Zapamatovala jsem si jméno jen lachtanice Julinky a lachtana Melounka...
Podařilo se nám do zoo dorazil chvíli před tím, než se spustila lachtaní show a bylo to opravdu velmi zábavné... pominu-li dítě, které již po 2 minutách show začalo fňukat, že chce jít pryč a že ho to nebaví a že je mu vedro/zima/žízeň... Stativ jsem měla, v autě, protože se mi ho nakonec nechtělo tahat na zádech a do kočáru se nevešel... a dobře jsem udělala, v polovině zoo mi totiž došly baterky, tak bych ho táhla jen pro vztek.
Zvládla jsem lachtany, ale bez stativu je to na prd, fotky nejsou tak ostré, jak by mohly být, přeci jen při sekvenčním snímání je každý drobný pohyb znát a já nemám tak pevnou ruku, abych dlouhé sklo udržela takovou dobu nehnutě. Ale jinak! laskomina, já to sklo prostě miluju...
Celé jsem to odfotila na prioritu clony, protože se počasí velmi měnilo, chvíli jasno, chvíli pod mrakem, chvíli tu a tam sluníčko a přes něj mráček, no fotografova noční můra a tahle varianta mi přišla asi nejlepší.

Netřesk

Vykvetl mi netřesk, před domem na mé pidizahrádce. Všimla jsem si toho, když jsem se vracela z procházky se psem, tak jsem ho rychle cvakla, než přijde k úhoně (buď ho pošlape pes, nebo děti, nebo ho manžel přejde autem, je totiž na kraji parkovacího místa). Zatím se drží, je tam už dva dny a stále vypadá krásně. Taky už mi ostatní netřesky vypustily nové výhonky, tak budu přesazovat. Na to, jak jsem vlastně nesnášela zahraničení, jsem teď nadšená :D

model: Canon EOS 450D; objektiv: Sigma 105mm 2,8 DG MACRO; clona: 10; doba expozice 1/100; blesk: ne; ohnisková vzdálenost: 105 mm; ISO: 100; program expozice: manual; AF mode: one shot; vyrovnání bílé: automatické

Mlha

Déšť přes den, odpoledne trochu slunko, v podvečer se oteplilo a je tady... MLHA, potěšení nejednoho fotografa. No a pokud to zkombinuji s novým stativem, je jasné, že jsem v podvečer (tedy vlastně už skoro v noci, tohle je foceno kolem 21) popadla foťák, stativ a pelášila na hranu udolíčka, už z podzimu vím, že mlhy jsou tam krásné. Fotek mám povícero s různým nastavením, ale jako obvykle je ta první nejlepší. Je sice trochu pohybově neostrá (kde byla dálková spoušť, he? no jasně, doma), ale barevně nejvěrnější. Při úpravách těch ostatních jsem se dostávala do příliš velkého šumu, tak jsem si řekla, že trocha pohybové neostrosti nevadí :)

model: Canon EOS 450D; objektiv: Canon 18-55 EF-S 3,5-5,6 IS; clona: 18; doba expozice 13; blesk: ne; ohnisková vzdálenost: 55 mm; ISO: 400; program expozice: manual; vyrovnání bílé: automatické

Peklo na hřišti podruhé

Samuel se naučil vylézt schody, sám si přelézt na klouzačku a hurá dolů... občas to sice nevyšlo úplně podle jeho a mých představ, ale úraz žádný, občas nějaká boule, ale vysmáté dítě. Tady tedy zamyšlené. Trošku jsem doufala, že to velké množství chodících dětí ho přiměje, aby se taky pustil a šel, ale tedy udělá tak tři krůčky a poroučí se k zemi. Je to syčák mamánek :D stojí krásně pevně v prostoru sám, umí se sám bez opory postavit, ale chodit neeee :) ne že by mi to nějak zásadně vadilo, prostě frknu dítě do kočáru a jedu, ale občas by se to šiklo...

model: Canon EOS 450D; objektiv: Canon 50mm f/1,8 II; clona: 4; doba expozice 1/250; blesk: ne; ohnisková vzdálenost: 50 mm; ISO: 200; program expozice: manual; vyrovnání bílé: automatické

Peklo na hřišti

Matyášek a jeho kamínky... kamínky byly po celém hřišti (mimochodem to hřiště je opravdu velké, má několik úrovní a děti tam řádili) a M se v nich rád rochní. Tady jsem se pokusila zachytit, jak ty kamínky letí...

model: Canon EOS 450D; objektiv: Canon 50mm f/1,8 II; clona: 3,2; doba expozice 1/640; blesk: ne; ohnisková vzdálenost: 50 mm; ISO: 200; program expozice: manual; vyrovnání bílé: automatické

Peklo

Dovolená! Dovolená je od slovo dovolit/dovolovat, a proto jsem si dovolila sbalit obě děti a babičku a vyrazili jsme na plavací dovolenou do Pekla :)
Kousíček na Josefovým Dolem v Jizerských horách je hotel Peklo, dá se najít velmi snadno, pokud ovšem koukáte tím správným směrem a nepřehlídnete ukazatele... někdy občas stojí za to se kouknout do propozic před tím, než vyrazíte... to byl na úvod takový pěkný kufřík, ale jinak to pak už bylo v pohodě.
Babička (ač vodu nerada v jakékoliv jiné podobě než ve sklenici) do vody se starším vlezla a dokonce dobrovolně :) Oba dva kluci se krásně rozplavali, zařádili, spali po obědě (opět oba dva)... tolik pohody jsem přesně potřebovala.
Plavací fotku nemám ani jednu, buď jsem byla ve vodě s mladším, nebo jsem byla v sauně (taky s mladším), tak snad dodají nějaké fotky plavací tety.

Samuel hází šišky na babičku
model: Canon EOS 450D; objektiv: Canon 70-200/2,8 L USM; clona: 2,8; doba expozice 1/250; blesk: ne; ohnisková vzdálenost: 90 mm; ISO: 200; program expozice: manual; AF mode: one shot; vyrovnání bílé: automatické

Stará stezka

model: Canon EOS 450D; objektiv: Sigma 105 DG MACRO 2,8f; clona: 4,5; doba expozice 1/125; blesk: ne; ohnisková vzdálenost: 105 mm; ISO: 200; program expozice: manual; AF mode: one shot; vyrovnání bílé: automatické

Rozhledna u Pekla

model: Canon EOS 450D; objektiv: Canon 70-200/2,8 L USM; clona: 20; doba expozice 1/60; blesk: ne; ohnisková vzdálenost: 70 mm; ISO: 400; program expozice: manual; AF mode: one shot; vyrovnání bílé: automatické

Co vidíš?

...kachny...

model: Canon EOS 450D; objektiv: Canon 70-200/2,8 L USM; clona: 4,5; doba expozice 1/400; blesk: ne; ohnisková vzdálenost: 200 mm; ISO: 100; program expozice: manual; AF mode: one shot; vyrovnání bílé: automatické