Den 54

Je krásné být na chvíli jediným objektem na světě, který vyvolá úsměv, smích a nadšené pískání, jehož pouhá přítomnost vymaže slzy... užívám si to plnými doušky a přikládám to, jak se cítím - v očích svého nejmladšího vidím sebe :)


Než tatínek přijede a když už sluníčko zajde za domy, je potřeba pomalovat příjezdovou cestu tak, aby autíčko našlo cestu domů...