Pro Jandyho :)

Jandy - tady dávám pro příklad jednu fotečku, která je focena při západu slunce, kdy už bylo docela dost šero na focení ve stínu, ale s pomocí slunka se to dalo v pohodě.

EXIF: model: Canon EOS 450D; objektiv: Canon 70-200/2,8 L USM; clona: 2,8; doba expozice 1/2000; blesk: ne; ohnisková vzdálenost: 195 mm; ISO: 100; program expozice: manual; AF mode: one shot; vyrovnání bílé: automatickéOdkazuji se na diskuzi na FFF a tento obrázek VLAK (f5,6; 1/500).

Pani modělka

úprava č. 2

úprava č. 1

Canon 450D + Sigma 105 2,8 EX DG MACRO, f2,8, 1/125

Fotit lidi, kteří chtějí pózovat, je tak krásné! Neutíkají, neuhýbají, občas se i smějí... na druhou stranu fotit člověka, který by se fotit nechal, ale nějak nemá odhad, ne vždycky se trefí do záběru a na čele mu při ležící poloze vždycky vyběhne šílená žíla, to už vyžaduje notnou dávku šílenství... ale já z těch fotek mám radost... proč? protože kovářovic kobyla běhá vždycky bosa, protože se sama sobě líbím a protože mě to stálo spoustu úsilí a taky jeden vynechaný oběd :) fotit se dá, pouze když děti spí (obě najednou), jinak mám mnoho asistentů a mnoho asistentů, fotografova smrt...

Poznámka na konec: foceno ze stativu, samospouští, zdrojem světla je velké francouzské okno do zahrady a bílá pohovka (na odraznou desku jsem zapomněla, blesk se mi nezdál přínosem), upraveno v PS podle oka u potoka

Lachtani

Canon 450D + Canon 70-200 2,8L, prorita clony na f2,8; čas 1/3200, 1/2000, 1/1600, 1/2500

Canon 450D + Canon 70-200 2,8L, prorita clony na f2,8; čas 1/500

Jeden lachtan, dva lachtani, tři lachtani... ale né... 4 samice a 1 samec. Zapamatovala jsem si jméno jen lachtanice Julinky a lachtana Melounka...
Podařilo se nám do zoo dorazil chvíli před tím, než se spustila lachtaní show a bylo to opravdu velmi zábavné... pominu-li dítě, které již po 2 minutách show začalo fňukat, že chce jít pryč a že ho to nebaví a že je mu vedro/zima/žízeň... Stativ jsem měla, v autě, protože se mi ho nakonec nechtělo tahat na zádech a do kočáru se nevešel... a dobře jsem udělala, v polovině zoo mi totiž došly baterky, tak bych ho táhla jen pro vztek.
Zvládla jsem lachtany, ale bez stativu je to na prd, fotky nejsou tak ostré, jak by mohly být, přeci jen při sekvenčním snímání je každý drobný pohyb znát a já nemám tak pevnou ruku, abych dlouhé sklo udržela takovou dobu nehnutě. Ale jinak! laskomina, já to sklo prostě miluju...
Celé jsem to odfotila na prioritu clony, protože se počasí velmi měnilo, chvíli jasno, chvíli pod mrakem, chvíli tu a tam sluníčko a přes něj mráček, no fotografova noční můra a tahle varianta mi přišla asi nejlepší.

Netřesk

Vykvetl mi netřesk, před domem na mé pidizahrádce. Všimla jsem si toho, když jsem se vracela z procházky se psem, tak jsem ho rychle cvakla, než přijde k úhoně (buď ho pošlape pes, nebo děti, nebo ho manžel přejde autem, je totiž na kraji parkovacího místa). Zatím se drží, je tam už dva dny a stále vypadá krásně. Taky už mi ostatní netřesky vypustily nové výhonky, tak budu přesazovat. Na to, jak jsem vlastně nesnášela zahraničení, jsem teď nadšená :D

model: Canon EOS 450D; objektiv: Sigma 105mm 2,8 DG MACRO; clona: 10; doba expozice 1/100; blesk: ne; ohnisková vzdálenost: 105 mm; ISO: 100; program expozice: manual; AF mode: one shot; vyrovnání bílé: automatické

Mlha

Déšť přes den, odpoledne trochu slunko, v podvečer se oteplilo a je tady... MLHA, potěšení nejednoho fotografa. No a pokud to zkombinuji s novým stativem, je jasné, že jsem v podvečer (tedy vlastně už skoro v noci, tohle je foceno kolem 21) popadla foťák, stativ a pelášila na hranu udolíčka, už z podzimu vím, že mlhy jsou tam krásné. Fotek mám povícero s různým nastavením, ale jako obvykle je ta první nejlepší. Je sice trochu pohybově neostrá (kde byla dálková spoušť, he? no jasně, doma), ale barevně nejvěrnější. Při úpravách těch ostatních jsem se dostávala do příliš velkého šumu, tak jsem si řekla, že trocha pohybové neostrosti nevadí :)

model: Canon EOS 450D; objektiv: Canon 18-55 EF-S 3,5-5,6 IS; clona: 18; doba expozice 13; blesk: ne; ohnisková vzdálenost: 55 mm; ISO: 400; program expozice: manual; vyrovnání bílé: automatické

Peklo na hřišti podruhé

Samuel se naučil vylézt schody, sám si přelézt na klouzačku a hurá dolů... občas to sice nevyšlo úplně podle jeho a mých představ, ale úraz žádný, občas nějaká boule, ale vysmáté dítě. Tady tedy zamyšlené. Trošku jsem doufala, že to velké množství chodících dětí ho přiměje, aby se taky pustil a šel, ale tedy udělá tak tři krůčky a poroučí se k zemi. Je to syčák mamánek :D stojí krásně pevně v prostoru sám, umí se sám bez opory postavit, ale chodit neeee :) ne že by mi to nějak zásadně vadilo, prostě frknu dítě do kočáru a jedu, ale občas by se to šiklo...

model: Canon EOS 450D; objektiv: Canon 50mm f/1,8 II; clona: 4; doba expozice 1/250; blesk: ne; ohnisková vzdálenost: 50 mm; ISO: 200; program expozice: manual; vyrovnání bílé: automatické

Peklo na hřišti

Matyášek a jeho kamínky... kamínky byly po celém hřišti (mimochodem to hřiště je opravdu velké, má několik úrovní a děti tam řádili) a M se v nich rád rochní. Tady jsem se pokusila zachytit, jak ty kamínky letí...

model: Canon EOS 450D; objektiv: Canon 50mm f/1,8 II; clona: 3,2; doba expozice 1/640; blesk: ne; ohnisková vzdálenost: 50 mm; ISO: 200; program expozice: manual; vyrovnání bílé: automatické