Dovolená

S elektrárnou v zádech :)

Někdy se prostě nevyplatí jet po dálnici... lepší je je jen tak se courat po "starých jedničkách" a koukat kolem, kochat se... tady se mi to vyplatilo a jsem ráda, silnice nic moc, ale ty výhledy :D nedaleko Nehvizd jsem narazila na nějakou předistribuci elektřiny a s elektřinou v zádech jsem čelem ke slunci vyfotila tohle. Sloupy a dráty mám taky, ale tam to sluníčko nebylo tak krásné. Fotka je upravená, ale ne až tolik, není to hdr, pouze zesvětlený spodek (v tomto případě, díky za raw :)) Myslím, že ten den mě zase nastartovat na focení a donutil zpomalit, zase si ty naše výlety užívám i po té fotografické stránce.

S ženou jako s květinou...

...nařezat, svázat a hodit do vody. Také máte takového vtipálka ve svém okolí? Css, na vtipálky nedám, ale na kytičky jo, tak jsem se vydala na svou zahrádku okouknout, co mi tam kvete, co se chystá a našla jsem toto:

Vlčí máky na poli za domem (Ann děkuji za nápad)
f10; čas 1/160; ISO 100

Netřesk už vykvetl
f10; čas 0,8; ISO 100

Moje nejoblíbenější kopretina, zatím nabírá na květ, ale za chvilku už bude v plné síle
f8; čas 0,3; ISO 100

Dokonce jsem si vzpomněla, vytáhla stativ a dálkovou spoušť a moji oblíbenou/neoblíbenou Sigmu 105 mm 2,8 EX DG MACRO. Prostě jsem se při večeru (foceno ve 20:50) překonávala.

Město duchů

Rodinný výlet se povedl a cestou zpátky ze zoo Chleby (fota také budou) jsme se dostali zkratkou nábližkou do Božího Daru... je to děsné... zrovna nedávno jsem si četla o opuštěných městech (třeba Pripjať, Pyramiden) a najednou jsem se tam ocitla... opuštěné paneláky, divoké kočky, vegetace prorůstající do možných i nemožných míst... nepořádek, obrovské prostory, buzerplacy, kulturní domy, hangáry... bezútěšné, melancholické a děsivé... 20 let tam žili lidé, 20 let tam již lidé nežijí a příroda si bere všechno své zpět...

Kdo asi stál na tomto podstavci? Lenin?

...ale ne, statný Rudoarmějec!

...jsou ještě tady?

zřejmě zábavní centrum, kulturák

Domy, domy, domy

ZOO Chleby

Malá zoo, příjemná, útulná, určitě super, když je člověk na výletu někde v okolí a na hodinku si chce odpočinout :) mají tam orly, supy, mluvícího papouška, nádherného fjordské koně, lamy, prasátka, kozičky a ovce, spoustu bažantů a jiných ptáčků, leguána, klokana, nandua a také samozřejmě gibony. Giboni jsou v nádherném pavilonu stylizovaném jako Ankor Vat. Mají tam malé dětské hřišťátko a také velikánské akvárko se sladkovodními rybami.

Více TADY.

Pro Jandyho :)

Jandy - tady dávám pro příklad jednu fotečku, která je focena při západu slunce, kdy už bylo docela dost šero na focení ve stínu, ale s pomocí slunka se to dalo v pohodě.

EXIF: model: Canon EOS 450D; objektiv: Canon 70-200/2,8 L USM; clona: 2,8; doba expozice 1/2000; blesk: ne; ohnisková vzdálenost: 195 mm; ISO: 100; program expozice: manual; AF mode: one shot; vyrovnání bílé: automatickéOdkazuji se na diskuzi na FFF a tento obrázek VLAK (f5,6; 1/500).

Pani modělka

úprava č. 2

úprava č. 1

Canon 450D + Sigma 105 2,8 EX DG MACRO, f2,8, 1/125

Fotit lidi, kteří chtějí pózovat, je tak krásné! Neutíkají, neuhýbají, občas se i smějí... na druhou stranu fotit člověka, který by se fotit nechal, ale nějak nemá odhad, ne vždycky se trefí do záběru a na čele mu při ležící poloze vždycky vyběhne šílená žíla, to už vyžaduje notnou dávku šílenství... ale já z těch fotek mám radost... proč? protože kovářovic kobyla běhá vždycky bosa, protože se sama sobě líbím a protože mě to stálo spoustu úsilí a taky jeden vynechaný oběd :) fotit se dá, pouze když děti spí (obě najednou), jinak mám mnoho asistentů a mnoho asistentů, fotografova smrt...

Poznámka na konec: foceno ze stativu, samospouští, zdrojem světla je velké francouzské okno do zahrady a bílá pohovka (na odraznou desku jsem zapomněla, blesk se mi nezdál přínosem), upraveno v PS podle oka u potoka

Lachtani

Canon 450D + Canon 70-200 2,8L, prorita clony na f2,8; čas 1/3200, 1/2000, 1/1600, 1/2500

Canon 450D + Canon 70-200 2,8L, prorita clony na f2,8; čas 1/500

Jeden lachtan, dva lachtani, tři lachtani... ale né... 4 samice a 1 samec. Zapamatovala jsem si jméno jen lachtanice Julinky a lachtana Melounka...
Podařilo se nám do zoo dorazil chvíli před tím, než se spustila lachtaní show a bylo to opravdu velmi zábavné... pominu-li dítě, které již po 2 minutách show začalo fňukat, že chce jít pryč a že ho to nebaví a že je mu vedro/zima/žízeň... Stativ jsem měla, v autě, protože se mi ho nakonec nechtělo tahat na zádech a do kočáru se nevešel... a dobře jsem udělala, v polovině zoo mi totiž došly baterky, tak bych ho táhla jen pro vztek.
Zvládla jsem lachtany, ale bez stativu je to na prd, fotky nejsou tak ostré, jak by mohly být, přeci jen při sekvenčním snímání je každý drobný pohyb znát a já nemám tak pevnou ruku, abych dlouhé sklo udržela takovou dobu nehnutě. Ale jinak! laskomina, já to sklo prostě miluju...
Celé jsem to odfotila na prioritu clony, protože se počasí velmi měnilo, chvíli jasno, chvíli pod mrakem, chvíli tu a tam sluníčko a přes něj mráček, no fotografova noční můra a tahle varianta mi přišla asi nejlepší.

Netřesk

Vykvetl mi netřesk, před domem na mé pidizahrádce. Všimla jsem si toho, když jsem se vracela z procházky se psem, tak jsem ho rychle cvakla, než přijde k úhoně (buď ho pošlape pes, nebo děti, nebo ho manžel přejde autem, je totiž na kraji parkovacího místa). Zatím se drží, je tam už dva dny a stále vypadá krásně. Taky už mi ostatní netřesky vypustily nové výhonky, tak budu přesazovat. Na to, jak jsem vlastně nesnášela zahraničení, jsem teď nadšená :D

model: Canon EOS 450D; objektiv: Sigma 105mm 2,8 DG MACRO; clona: 10; doba expozice 1/100; blesk: ne; ohnisková vzdálenost: 105 mm; ISO: 100; program expozice: manual; AF mode: one shot; vyrovnání bílé: automatické